Přeskočit na obsah

Oprávnění na macOS

macOS se aplikace ptá na tři samostatná povolení. Každé z nich odemyká jinou část diktování a žádné nezastoupí druhé.

Která to jsou

OprávněníK čemuCo se stane bez něj
Mikrofonabychom slyšeli, co diktujeteDiktát se spustí, ale nezachytí zvuk.
Zpřístupněníabychom hotový text vložili do pole, ve kterém máte kurzorText se přepíše, ale nemá se kam vložit.
Sledování vstupuabychom poznali stisk klávesy, kterou diktát spouštíteKlávesová zkratka nic neudělá — vypadá to, že aplikace neběží.

Všechna tři najdete v Nastavení systému v části Soukromí a zabezpečení. Aplikace Vás tam umí poslat rovnou do správného panelu — v okně, které o povolení žádá, k tomu je tlačítko.

Zpřístupnění a Sledování vstupu jsou dvě různá zaškrtávátka

Tohle je nejčastější zdroj zmatku a stojí za to si ho přečíst dvakrát. Zpřístupnění a Sledování vstupu vypadají podobně, leží v Nastavení kousek od sebe a obojí se týká „ovládání počítače" — ale jsou to dvě samostatná povolení ve dvou samostatných panelech a nestačí jedno z nich.

Praktický dopad: když máte zaškrtnuté jen Zpřístupnění, klávesová zkratka nic neudělá, protože aplikace stisk klávesy vůbec neuvidí. A naopak — se samotným Sledováním vstupu se diktát spustí a přepíše, ale hotový text nebude kam vložit.

Zaškrtněte tedy oboje. Když aplikace hlásí konkrétní oprávnění jménem, jděte přesně do toho panelu, který jmenuje.

Zaškrtnul jsem to a nic se nezměnilo

Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že povolení dostala jiná kopie aplikace, než která právě běží. macOS si u povolení pamatuje konkrétní kopii programu, ne jeho jméno — dvě kopie Diktuj na disku jsou pro systém dvě různé aplikace a povolení jedné o té druhé neříká nic.

Typicky k tomu dojde, když aplikace zůstane ve Staženém a druhá se přesune do složky Aplikace, nebo když se stará verze nikdy nesmazala. Aplikace si toho všimne sama: když povolení chybí, vy jste už v Nastavení byl a na disku je víc než jedna kopie, nabídne Vám ukázat všechny kopie ve Finderu.

Co s tím

  1. Nechte si ukázat kopie ve Finderu a smažte všechny kromě jedné. Ta jedna má být ve složce Aplikace — aplikace se tam umí přesunout sama.
  2. V Nastavení systému otevřete panel toho oprávnění, které aplikace jmenuje, označte v seznamu řádek Diktuj a odeberte ho tlačítkem „−“.
  3. Přidejte Diktuj znovu tlačítkem „+“ a v dialogu vyberte kopii ze složky Aplikace. U nově přidaného řádku zkontrolujte, že je přepínač zapnutý.
  4. Aplikaci ukončete a spusťte znovu ze složky Aplikace. Povolení se načítá při startu, takže běžící kopie o čerstvém zaškrtnutí sama od sebe neví.

Proč odebrat a přidat, a ne jen odškrtnout a zaškrtnout: řádek v seznamu si drží otisk té kopie, které povolení kdysi patřilo. Přepnutím zaškrtávátka se otisk nepřepíše, takže povolení se dál týká kopie, kterou už nemáte. Teprve smazání řádku a přidání nové cesty zapíše kopii, která opravdu běží. Stejný postup Vám nabídne i samotná aplikace v kartě o staré kopii — texty se schválně shodují.

Odebrání a přidání děláte vždy Vy. Aplikace do databáze oprávnění nikdy nesahá — smí jen otevřít správný panel Nastavení, ukázat kopie ve Finderu, přesunout se do složky Aplikace a restartovat se. Kdyby Vám někdo radil příkaz do Terminálu, který povolení „resetuje": nedělejte to. Sebere povolení i všem ostatním aplikacím a budete pak hledat úplně jinou chybu.

Opravili jste to, a mně to pořád nejde

Do téhle pasti spadl 24. 8. 2026 i autor aplikace a stála ho půl dne. Ve složce Aplikace ležel Diktuj přeložený o dva dny dřív — tedy ještě před opravou podpisu. Všechny opravy byly hotové v kódu, ale spouštěla se stará kopie, která je neobsahovala. Zvenčí to vypadá jako aplikace, která ignoruje povolení; ve skutečnosti je to jiný program se stejnou ikonou.

Souvisí to spolu: do 23. 8. 2026 se Diktuj podepisoval jen dočasným (ad-hoc) podpisem. U takového podpisu se macOS řídí otiskem samotného programu, takže každý nový překlad byl pro systém jiná aplikace a povolení se po každé aktualizaci ztrácelo. Od opravy podpisu už povolení mezi verzemi drží — ale jen u kopií vzniklých po té opravě. Kopie stažená dřív se chová postaru a žádná aktualizace ji sama neopraví, dokud ji nenahradíte.

Jak poznám, kterou verzi mám spuštěnou

Rovnou přiznáme nepříjemnou věc: aplikace dnes svoji verzi nikde neukazuje. Běží jen jako ikona v horní liště, nemá tedy nabídku „O aplikaci“ ani okno s číslem verze. Než to doplníme, zjistíte to takhle:

  1. Ve Finderu otevřete složku Aplikace, označte Diktuj a stiskněte Cmd+I. V okně, které se otevře, je Verze a hlavně datum změny. To datum porovnejte s tím, kdy jste aplikaci naposledy stahoval nebo překládal. Starší datum znamená starší kód.
  2. Zkontrolujte, jestli na disku není druhá kopie — nejčastěji ve složce Stažené nebo na ploše. Když aplikace ví o víc než jedné kopii, vypíše Vám cestu té, která právě běží, a k ní otisk jejího podpisu. Kartu s tímhle výpisem uvidíte v okně, které si o povolení říká.
  3. Nechte na disku jedinou kopii, a to ve složce Aplikace. Spouštějte ji odtamtud — ne dvojklikem na stažený obraz disku, protože v tu chvíli běží kopie uvnitř obrazu a ta po odpojení zmizí i s povolením.

Když si nejste jistý, je nejrychlejší cesta tahle: aplikaci ukončete, starou kopii smažte, novou přetáhněte do složky Aplikace, v Nastavení systému řádek Diktuj odeberte tlačítkem „−“, přidejte tlačítkem „+“ tu novou a spusťte ji ze složky Aplikace. Tím máte jistotu, že povolení i spuštěný kód patří k sobě.

Mikrofon slyší ticho

Když je Mikrofon povolený a přepis přesto vrací prázdný text, jde nejspíš o vstup: macOS má vybraný jiný mikrofon, než do kterého mluvíte. V nastavení aplikace si vstup vyberete zvlášť, takže ho nemusíte přepínat pro celý systém. Aplikace navíc hlídá ticho — když z vybraného vstupu dlouho nic nechodí, řekne to, místo aby poslala prázdný zvuk na přepis a spálila minutu.

Zpět na rozcestník nápovědy